Minulý kolový výlet do Valtic se nám náramně líbil, takže hned pár dní nato jsem nasměrovala rodinu na výlet další. Při plánování trasy jsem trochu přitvrdila a rovinatý asfaltový terén nahradily (částečně) lesní cesty a decentní kopečky.

Auto jsme opustili v Předkláštěří u Tišnova a vydali se proti proudu Svratky střídavě po turistických a cykloturistických trasách směr obce Podolí a Borač. Krajina je tam moc pěkná, po obou stranách se vypínají zalesněné stráně, cesta vede údolím řeky podél ne příliš frekventovaných kolejí. V Podolí a Borači je k vidění několik zajímavostí – dřevěná zvonice, rodný dům spisovatele Josefa Uhra nebo silniční příhradový ocelový obloukový most přes Svratku. Dále jsme pokračovali po červené kolem areálu bývalé papírny v Prudké, která je nyní v dost žalostném stavu. Za papírnou je nutné se popasovat s horším terénem, ale dali jsme to i s vozíkem (byť pěšmo), takže nic nepřekonatelného to není. Jde o úsek dlouhý něco málo přes 600 m končící u dřevěné lávky přes řeku. Lávka byla postavena v roce 1899 pro dělníky pracující v papírně, nyní je velmi zanedbaná, ale stále pohodlně průchozí. Poté jsme minuli tzv. Matalův dům, tedy mlýn pojmenovaný po malíři Bohumíru Matalovi, který v něm část života žil a tvořil. Za mlýnem začalo sice mírné, ale přes 4 kilometry dlouhé stoupání. Musím sebepochvalně napsat, že jsem ten vozík vytáhla… úplně sama :-). Jakmile jsme minuli ceduli s koncem obce Ochoz u Tišnova, měli jsme vyhráno a užili si sjezd do Lomnice. Bohužel už bylo krapet pozdě na to, abychom Lomnici blíže poznali, obhlídli jsme jen synagogu (zvenku), prošli se po židovském hřbitově a přesunuli se přes Lomničku zpět do Předklášteří, kde jsme se šťastně shledali se svým vozem.