Náš rodinný výlet k největšímu středoevropskému jezeru začal nevalně. V úterý 4. 7. jsme s mužem navštívili jednu brněnskou restauraci, kde jsme pozřeli meníčkový oběd, po němž jsme celé odpoledne střídavě trávili na toaletě s hlavami v míse. Odjezd se nám tudíž posunul ze středečního rána na středeční odpoledne, kdy alespoň já byla jakž takž schopna nás sbalit a přepravit do Maďarska. Manžel se z toho výtečného oběda vzpamatovával do pátku (tímto děkujeme Zlaté mušce za zpestření dovolené).

Žaludeční indispozice bohužel nebyla zdaleka jediná nepříjemnost. Zaprvé ubytování se nám tentokrát moc nepovedlo. Na booking.com jsme s dostatečným (téměř ročním) předstihem rezervovali apartmán (Nádor Apartman) v městečku Balatonlelle na jižní straně jezera. Pominu-li, že v podkrovním apartmánu jsme nemohli otevřít okna, protože světe, div se, u jezera se vyskytují komáři a v oknech nebyly sítě, v kuchyni byly jen dvě židle pro čtyři lidi (dobře, tři a půl), při používání vstupního schodiště se člověk obával o život, z jedné zásuvky trčely dráty a pod okny nám každý večer vyhrával cirkus a zábavný park, deklarovaná vzdálenost od jezera (200 m) je dosti podhodnocená. My se na pláž (byť s dětmi a psiskem) trmáceli dobrou čtvrthodinu. Navíc samotné Balatonlelle není moc atraktivní. I když zázemí pro turisty je tam dostačující, takže záleží, co kdo od pobytu očekává. Na válení se na pláži dobré.

Nejblíže ubytování (tedy těch 15 minut) jsme měli Virág Strand, neplacenou travnatou pláž se spoustou stromů, přístupnou i čtyřnohým turistům. Drobné minus je přístup do vody po schůdkách. Na Virág Strand je pohoda, množství lidí únosné, ale děti se na břehu krapet nudily, proto jsme jim chtěli dopřát rochnění v písku a vydali se na placenou Nápfeny Strand. Na pláž jsem z bezpečnostních důvodů nebrala foťák, takže tu hrůzu nemám zdokumentovanou, ale množství lidí podle mě dalece překračovalo kapacitu pláže. Na písku byla hlava na hlavě, ve vodě taktéž a ke všemu nás po chvilce vyhnal déšť, takže jsme tu skvělou atmosféru jeli nasávat ještě jednou, protože děckám se tam samozřejmě líbilo.

Ale ať jen nenadávám. Balaton je ke koupání skvělý. Dno je tvořeno jemným pískem a právě jižní strana jezera je ideální pro malé děti, protože ujdete desítky metrů a stále máte vodu maximálně po pás. Teplota vody byla ucházející, i když jeden den se voda nějak promíchala a ochladila tak, že do ní Václav odmítl vlézt. Takže Balaton určitě ano, Balatonlelle nikoliv!

Po třech dnech, kdy jsme se váleli střídavě na pláži nebo na pokoji, což teda není úplně dovolená podle mého gusta, jsem z čirého zoufalství vstala o čtvrt na pět ráno a šla aspoň fotit východ slunce.

Výrazný obrat k lepšímu (alespoň z mého pohledu, ostatní mé nadšení bůhví proč nesdíleli) potom nastal cestou domů, kdy jsme se zastavili v Pannonhalmě, městečku nacházejícím se kousek od Györu, nad nímž se tyčí jedna z nejvýznamnějších maďarských památek – benediktinské opatství založené v roce 996. Jde o obrovský komplex, z něhož je zpřístupněná pouze část, opatství totiž stále slouží jako klášter, v další části je umístěna internátní chlapecká škola. Prohlédnout se tedy dá jen obrovská knihovna čítající na 300 000 svazků a bazilika sv. Martina s kryptou, do níž se vchází z křížové chodby nádherným portálem Porta Speciosa. Z nádvoří před bazilikou je krásný výhled na okolní placatou krajinu. Součástí klášterního komplexu je i arboretum, resp. spíš takový lesopark, kterým jsme se dostali k bylinkové zahradě. Hlavní zde pěstovanou plodinou je levandule, z níž se vyrábějí a přirozeně i prodávají různé kosmetické i poživatelné produkty.

Klášter a jeho okolí byly zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, přesto zde žádné davy nepotkáte. Sympatické je, že u nově vybudované návštěvnické budovy, která se nachází několik set metrů od vchodu do kláštera, je krytá garáž, takže jsme bez výčitek mohli nechat psa v autě a v klidu jít na prohlídku, která se dá absolvovat jen s audio průvodcem.

Co dodat na závěr? U Balatonu jsme doufám nebyli naposled, protože lehce přímořská atmosféra čtyři hodiny jízdy z Brna je lákavá. Jen příště budeme mnohem lépe vybírat jak ubytování, tak restauraci, ve které se den před odjezdem najíme :-).