Den druhý – poznáváme Benátky. Naše třetí návštěva Benátek (druhá společná) vyžadovala, abychom vymysleli něco nového, co tu ještě nebylo. Prohlídku jsme tudíž zahájili okružní vyhlídkovou plavbou vaporettem. Nasedli jsme u hotelu (zastávka S. Marcuola-Casino) na loď č. 2 a vzali to proti davům (které vystoupily nejpozději na autobusovém nádraží Piazzale Roma) směrem ven z historických Benátek, do “technického zázemí”. Projeli jsme přístav, viděli překládat hromady balíků z aut na loďky a kanálem della Giudecca dopluli k náměstí sv. Marka. Plavba trvala skoro hodinu a byl to velmi příjemný začátek dne v Benátkách. Na loďce nás bylo pár kusů, na rozdíl od plavby kanálem Grande, kde se lidi tísní jak sardinky. Kdybychom měli krapet delší platnost vaporettokarty, vystoupili bychom ještě na Isola San Giorgio, ale to zase příště.

Následně jsme se vydali na náměstí sv. Marka. Moje představa byla, že posedíme na kávičce v nejstarší benátské kavárně Florian, ovšem za 10 EUR jsem si nechala zajít chuť. Co překvapivě bylo zdarma, byla prohlídka hlavní lodi baziliky sv. Marka. Fronta před vstupem byla asi tak na pět minut, takže i můj muž byl ochoten do kostela vlézt. Od sv. Marka jsme se vydali k Ponte Rialto, v jehož těsné blízkosti se nachází luxusní nákupní dům v paláci T Fondaco dei Tedeschi. Neměli jsme v úmyslu nakupovat, ale červenými eskalátory jsme se nechali vyvézt na střešní terasu, odkud je krásný výhled na kanál Grande. Jelikož tato atrakce už je asi dost profláknutá, je nutné si čas vstupu na terasu předem zarezervovat na webu. To lze i přímo na místě na jednom ze dvou panelů umístěných u vstupu na terasu.

No a potom jsme se už jen courali co nejbočnějšími uličkami Benátek, poseděli v baru Puppa, našli jsme neužší uličku v Benátkách, jejíž šířka je tuším 52 cm, objevili jsme tiskařskou dílnu, kde jsme pořídili neobvyklý suvenýr (bohužel už vůbec netuším, kde to bylo) a prostě nasávali atmosféru.

Mé dojmy z Benátek jsou poněkud rozporuplné. Na jednu stranu je to jedinečné místo, které stojí za to vidět. Na stranu druhou sezóna, nesezóna, pořád jsou tam davy, většina suvenýrů jsou hnusné kýče, ceny astronomické a pokud už člověk potká Benátčana, jde o staršího člověka, protože město se (co se stálých obyvatel týká) vylidňuje, čemuž se ani nedivím. Jinak jako zdroj inspirace a informací doporučuji web Venezia Autentica.