Tentokrát jsme se vypravili do Centra Eden v Bystřici nad Pernštejnem, což je zábavní a zároveň vzdělávací centrum umístěné v sousedství bystřického vlakového nádraží. První, co nás po příjezdu překvapilo, byla rozloha areálu – čekali jsme něco krapet menšího, a potom to, že tam skoro nikdo nebyl, což je škoda, protože se tam podle mě vyblbnou malí i velcí a zároveň se zábavnou formou něčemu přiučí.

Areál je rozdělen na několik částí. Začíná se v Panském dvoře, kde se seznámíte s vybavením kovárny a stolárny, v lékárně se vzděláte  v bylinkářství a v zámečku, kde se nachází ukázka šlechtického bydlení v 19. století, se můžete poválet na replikách zámeckých lenošek. Top expozice je ale rozhodně Příběh půdy s ukázkou různých dobových zemědělných pomůcek, možností pomlátit si obilí cepem či si sednout na retrotraktor. Největší úspěch u našeho synka ovšem bezkonkurenčně měla prolézačka v podobě obřího krtince. 

Horácká vesnice je pár sice nově postavených, ale stylově vypadajících chaloupek, které nás mají přenést na venkov o více než 100 let nazpátek. Vše je opět zcela otevřené nejrůznějším pokusům, takže se na chvíli můžete stát tkalcem či mlynářem. Děti určitě ocení Babiččinu zahradu s domácím zvířectvem, které je neustále hladové, takže velmi přítulné. My s manželem jsme spíš kvitovali vynikající domácí buchty a obří hrnek silné kávy a bylinkového čaje, na kterých si můžete pochutnat ve mlýně.

Pro ekologicky zaměřené návštěvníky je otevřený Ekopavilon s expozicí o ochraně přírody a šetření zdroji a energiemi. Trochu nás mrzí, že jsme propásli jízdárnu, která je otevřená pouze od 12 do 14 hodin. A koho mlácení obilí či včelaření naprosto odrovná, může se občerstvit pivem Mittrowsky produkovaným malým pivovarem umístěným v Panském dvoře (my ho neochutnali, takže nemůžu referovat, jaké je).

Do Edenu jsme jeli s tím, že tam pobudeme tak hodinku a přesuneme se na Pernštejn. Nakonec jsme tam strávili tři a půl hodiny (a jak jsem psala, neviděli jsme vše), přičemž kdybychom Václava neodtáhli násilím, pendlovali bychom mezi krtincem a kozami ještě teď. Samozřejmě Pernštejn nám mezitím zavřeli, takže až sem pojedeme příště (což určitě pojedeme), budeme lépe plánovat.