Kdybychom někdy jeli na pobytovou dovolenou na Kypr, asi bychom zvolili některé z vyhlášených letovisek na jihovýchodě ostrova. Agia (Ayia) Napa i Protaras nabízí bohaté vyžití, krásné pláže, spoustu obchodů i restaurací. Podnikli jsme do těchto míst dva celodenní výlety a líbilo se nám tam velice.

Mys Greco je skalnatý výběžek, na němž se nachází vojenský prostor a přírodní rezervace. Způsobů, jak neporušenou přírodu (kde ovšem neroste jediný strom) poznat, je několik. Mysem vedou pěší naučné turistické trasy, v nedalekých letoviscích se půjčují čtyřkolky či jiná obdobná vozítka, nebo se dá pojezdit autem, které lze odstavit na jednom z mnoha parkovacích plácků, a potom se můžete bez omezení kochat pohledem na dramatické skalnaté útesy omývané tyrkysovým mořem. Od kapličky Agioi Anargyroi se dá po schodech dostat do jedné z mnoha jeskyní, které jsou jinak z pevniny nepřístupné a většinou i neviditelné. V jeskyni se zrovna vynořovali dva potápěči, takže děti měly o zážitek postaráno. Na mysu se vyskytuje minimum možností, jak se občerstvit, sem tam jsou tam umístěny pojízdné fastfoodové prodejny, ale musím říct, že se nám v jedné z nich podařilo pořídit docela dobré burgery. Zmrzlinu teda měli hodně fuj, ale to byla obecná vlastnost kyperské zmrzliny.

Ke koupání jsme náhodně vybrali jednu z pláží v Protarasu, kde jsme byli tradičně sami, a pak pokračovali do městečka Deryneia, odkud se dá z vyhlídkového místa nazvaného Famagusta Viewpoint obhlídnout zelená linie a město duchů Varoša ležící v turecké části Kypru. V přilehlém Famagusta Cultural Centre se prý dá leccos o turecké invazi a rozdělení Kypru dozvědět, bohužel v čas naší návštěvy už bylo zavřeno. Z tohoto místa nemám žádnou fotku, protože mi můj muž striktně zakázal fotit, obávaje se, že na nás zpoza keře vyskočí banda těžce ozbrojených maníků, kteří mi v lepší případě zabaví foťák, v horším nám zabaví děti a prodají je na orgány.

Výlet druhý směřoval do letoviska Agia Napa. Agia Napa má být živé letovisko, kde i náročný turista bude maximálně uspokojen. O velikonoční neděli, kdy jsme tam byli my, bylo živo jen v kostele a na vyhlášené pláži Nissi Beach. Málem jsme ani nenašli otevřenou restauraci, kde bychom poobědvali. Klášter ze 16. století, široko daleko nejvýznamnější památka, byl taktéž zavřený, ten ale dlouhodobě kvůli rekonstrukci. Takže jsme se bezcílně pomotali téměř vylidněným městečkem a posléze se přesunuli na Nissi Beach, která je opravdu krásná, ale těch lidí! Prakticky tam nebylo k hnutí a z baru nepřetržitě dusala velmi hlasitá hudba, takže za dvě hodiny jsme toho měli plné zuby a slavnostně pobyt u moře odpískali.