Poslední poznávací zastávku při cestě na letiště jsme učinili v Marbelle – luxusním letovisku hojně navštěvovaném bohatými a slavnými. To pravé pro nás. 🙂

Času nebylo nazbyt, chtěli jsme se ještě naposled poválet na pláži u Málagy, takže jsme to vzali letem centrem. Zaparkovali jsme ve Starém městě v garáži u Plaza de la Victoria a jali se hledat cenově přijatelnou restauraci, neboť byl čas oběda. Jak jsme posléze zjistili, všechny ulice vedou na Náměstí pomerančovníků (Plaza de los Naranjos), kde je restaurací plno. Problém ovšem byl vybrat tu nejméně drahou.

Uličky Starého města nepřináší nic nového – bílé fasády, barevné vodopády květin, květináče na zdech. A stejně se to neokouká a neofotí. Staré město spojuje s pobřežím promenáda Avenida del Mar, kde je umístěno deset soch významného španělského surrealisty Salvadora Dalího.

Povzneseni zhlédnutým uměním vydali jsme se do Málagy. Na pláž nám vybyla s bídou hodina, naštěstí jsme našli takovou, která byla asi pět minut od letiště. Proces vrácení vozidla se nám kvůli poškrábané kapotě malinko protáhl, takže odletové formality proběhly v lehčím stresu a vzhledem k velikosti letiště i v poklusu. Mimochodem vypadá to, že autopůjčovna náš střet s kamenem nakonec nebude řešit.

A ještě pár vět k naší zkušenosti s posíláním pohledů ze Španělska. Šla jsem se pozeptat do marbellského infocentra, zda náhodou nemají známky. Bylo mi řečeno, že nikoliv, protože známky ve Španělsku prodává pouze pošta (Correos) a některé vyvolené trafiky označené “estanco”. Jelikož byla zrovna siesta, přicházela v úvahu pouze pošta, která však byla krapet z ruky a úplně špatným směrem, takže jsme se smířili s tím, že pohledy prostě přivezeme. Narazili jsme ale na novinový stánek a vida, pán měl známky. No abych byla přesná – na dotaz, zdali má “stamps”, se vytasil s nějakými nálepkami, které se jako známky tvářily. Nálepky jsme umístili na pohledy, pohledy do schránky a tehdy jsme je viděli naposledy. Jsme skoro dva měsíce doma a pohledy nikde.

Tolik tedy k naší cestě po Andalusii. Zvládli jsme toho relativně dost a přesto tak málo! Takže milá Andalusie, my se vrátíme!