V lehce obměněném složení (tatínka jsme tentokrát nechali doma a vyvezli babičku) jsme na přelomu července a srpna vyrazili na severochorvatský ostrov Rab. Ubytování jsme řešili přes CK Victoria, která má různě po Chorvatsku rozeseté mobilní domky, mimo jiné i ve dvou kempech na Rabu. Na doporučení mé kamarádky, která zde trávívá několik týdnů v roce, jsme vybrali kemp Padova.

Co se kempu týká, nemůžu říct půl křivého slova a dovedu si představit, že tam strávím příjemnou dovolenou i ve stanu (pokud mi ho zrovna neodfoukne pověstný rabský vichr). V kempu je vše potřebné – obchody, restaurace, pěkné nové sociálky a dokonce i dětská herna, kde se dá zanechat dítě animátorům. Pláž je ovšem mrňavá, takže o životní prostor se musí tvrdě bojovat, což někteří řeší tak, že tam nechávají ručníky či lehátka nastálo. Ale co je podstatné, pláže jsou zde písečné a moře mělké, takže pro děti super. Mobilní domek byl sice prostorově úspornější, ale zařízení naprosto dostačovalo. Nemá cenu se o něm sáhodlouze rozepisovat, protože od příští sezony budou v kempu mobilhomy nové, větší a tím pádem i dražší. Jedinou nevýhodu bych viděla v tom, že turnusy se střídají vždy v sobotu, kdy se půlka Evropy přesouvá do a druhá půlka z Chorvatska, takže jsme cestou tam jeli po slovinském venkově, abychom nemuseli stát hodiny na hranicích v Macelju.

V den našeho příjezdu zrovna vrcholil vyhlášený středověký festival Rabska fjera, bohužel jsme po dlouhé cestě nebyli schopni se tam vydat. Navíc se zrovna blížila bouřka a musím říct, že tolik vody padat z nebe jsem ještě neviděla. Celá neděle nám propršela, ale já i tak podnikla výlet, a to na lékařskou pohotovost. Dovezla jsem si totiž nějakou potvorskou nemoc (tradičně), která se cestou ještě zhoršila a bez antibiotik to prostě nešlo. No, napsat tablety dobrý, ale asi bych nechtěla, aby mi tam řešili něco závažnějšího, vypadalo to tam docela zoufale.

Prášky zabraly hned, takže od pondělka začala pravá dovolená. Svítilo sluníčko, mi už bylo líp, vyrazili jsme tudíž pěšky do městečka Rab. Ani ne tříkilometrovou trasu po chodníku podél moře jsme šlapali snad hodinu a půl, protože jsme se kochali, čučeli na ježky, svačili apod. Stará část města je kouzelná, projít se dá za chvilku a největší atrakcí jsou výhledy na moře. Odvážní mohou vyšplhat na vyhlídku na zvonici, z naší skupiny jsem se obětovala já, ale je to opravdu nestandardní rozhledna. Leze se tam po žebříkách, na nichž se dva lidé nevyhnou, takže pánové, co čekají dole, s oblibou pozorují pozadí dam nad sebou. Sukni rozhodně nebrat. Já ji samozřejmě měla. Z přístavu potom dle potřeby vyplouvá lodní taxík, který nás za 10 minut a 40 kuna dovezl zpět do kempu.

Kromě kempové pláže Padova III jsme vyzkoušeli ještě megapláž na poloostrově Lopar – Rajskou plažu. Je to jedna z největších pláží na Jadranu, takže se tam vleze opravdu hodně lidí. Ovšem pro děti je ideální. Jemný písek, ze kterého se dá ledacos postavit, a voda po kolena desítky metrů daleko. Vykoupeno je to ovšem tím, že za všechno se platí – parkovné, vstupné, za lehátka a slunečníky i záchody.

No a poslední výlet jsme podnikli na kopec Kamenjak, nejvyšší vrchol ostrova ve výšce něco málo přes 400 metrů n. m. Je odtud nádherný výhled na ostrov, moře i pevninu a na západ slunce se na terasu tamější restaurace sjíždějí davy.

Rab je skvělé místo, kde strávit klidnou rodinnou dovolenou. Ani v nejsezónovatější sezóně tam nebylo nepříjemné množství lidí, moře je teplé, čisté a hlavně mělké a nabídka různých výletů a atrakcí je taktéž bohatá.