Během svého týdenního prázdninového pobytu v naší domácnosti projevila moje mamka přání navštívit Zelenou horu u Žďáru nad Sázavou. V pětatřiceti stupních jsem tudíž vyrazila s babičkou a menším potomkem na Vysočinu. Celý výlet jsme pojaly jako okružní jízdu po památkách Jana Blažeje Santiniho – Aichela na Žďársku, samozřejmě s důrazem právě na Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Jan Blažej Santini – Aichel byl významný barokní architekt a tvůrce jedinečného architektonického stylu barokní gotika, vkládajícího do barokních staveb gotické prvky. Počet jeho staveb v Česku je opravdu úctyhodný – téměř sto. O jeho stavbách ve Žďáru nad Sázavou jsem už psala jinde, ty jsme tentokrát vynechali a zaměřili jsme se na kostely v blízkých vesnicích Zvole, Horní Bobrová a Obyčtov. Musela jsem využít toho, že jsem jako výletního partnera měla svou máti, která má podobné cestovatelské preference jako já, můj muž by mě s trajdáním po kostelích poslal do háje (což se mu nedivím, já to dřív taky nesnášela).

Většinu času jsme ale samozřejmě strávili na zámku ve Žďáru a na Zelené hoře, kde se donedávna nacházel hřbitov, ale protože nebyl původní (tj. Santinim navržený) a protože UNESCO, musel být zrušen a téměř tisícovka hrobů byla přemístěna jinam. Jako připomínka toho, že se zde po léta nacházelo pohřebiště, zůstal jediný hrob. Celý areál prochází postupnou rekonstrukcí a má mu být navrácena původní podoba z první poloviny 18. století, tak už se těším, že budu mít důvod se tam vydat popáté :-).