Kypr nenabízí jen bezpočet krásných pláží a křišťálové moře, ale i poměrně vysoké kopce protkané kilometry turistických tras. Pohoří Troodos v centrální části ostrova je vyšší než Krkonoše (nevyšší hora Olympos má 1952 m n. m.), takže i počátkem května jsou tam k nalezení zbytky sněhu. My se sotva tříletým prckem neměli žádné chodící ambice, ale sníh na Kypru jsme prostě vidět museli.

Už samotná cesta do hor je cíl. Zvolili jsme silnici vedoucí údolím řeky Diarizos a hned od začátku byla krajina velmi kochací. První zastávku (nepočítám ty na focení) jsme udělali v městečku Troodos, kde jsme vypustili děti na hřiště a zašli na oběd. Překvapením dne byl česky hovořící číšník. Na dotaz, jak se mu taková věc stala, se nám dostalo odpovědi, že v Čechách studoval čtyři roky hru na klavír. Zajímavá kvalifikace pro číšníka.

Poté jsme chtěli vyjet až na vrchol nejvyšší kyperské hory, kam vede pohodlná asfaltka, ale na samotný vrchol se bohužel nesmí (ani pěšky), jelikož je tam vojenský prostor obehnaný neprostupným plotem. Tak jsme zastavili na parkovišti nedaleko lyžařských vleků (na první pohled neschopných vyvézt ani prázdnou kotvu), abychom koukli na Olympos alespoň z dálky.

Kromě překrásné přírody se v pohoří Troodos ukrývají i kulturní skvosty – nevelké církevní stavby z dob Byzantské říše, které vypadají spíše jako stodoly, ale uvnitř skrývají opravdový poklad – nádhernou freskovou výzdobu. Deset kostelíků je zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, my si náhodně vybrali tři z nich, bohužel u jednoho jsme narazili na zavřené dveře.

Cestou zpět na pobřeží jsme ještě na skok zastavili na bájném místě nazvaném Petra tou Romiou, kde se podle pověsti z mořské pěny vynořila bohyně Afrodita. Pláž sama o sobě je nádherná a my se navíc trefili do západu slunce, takže těžká romantika. Místo je opředeno mnoha pověrami, po jeho návštěvě a vykonání požadovaných rituálů omládnete, budete věčně zaláskování a navíc i plodní. Proto mnozí plavou okolo skály, aby byli mladší a krásnější, hledají na pláži kamínky ve tvaru srdce, aby našli tu pravou lásku, nebo věší na okolní keříky kusy látek nebo papírových kapesníčků, aby se dočkali vytouženého potomka. Jelikož my všechno z toho máme, mohli jsme si téměř nerušeně (co děti dovolily) užít jedinečnou atmosféru. 🙂