Jsou obce, které (byť rozlohou nevelké) mohou nabídnout tolik atraktivních lokalit, že v nich lze bez větší námahy strávit celý den. Jednou z nich je Rudice nacházející se nedaleko Jedovnic v okrese Blansko. Do Rudice jsme poprvé zavítali v rámci rodinné akce “Hledáme ideální koupaliště”, neboť nám bylo nějakou dobrou duší sděleno, že v místním pískovém lomu je pěkné koupání. Což o to, koupání by i pěkné bylo (i když voda je jak kafe, a tím nemyslím teplotu), ale den, který jsme si k testování vybrali, nebyl nakonec úplně koupací. Děti se alespoň povrtaly v písku, čímž se zasvinily tak, že bylo nutné posléze vypucovat nejen děti, ale i auto.
Lom samotný mě ale nadchnul natolik, že jsem pár dní nato hned po ránu sbalila mimino a jeli jsme jej nafotit. Lom se nachází těsně před Rudicí po pravé straně silnice vedoucí od Olomučan. Parkovali jsme na začátku obce (první odbočka vpravo, po asi sto metrech je parkoviště), prý je to lepší než auto nechávat u silnice, kde se sem tam stane, že se z auta něco ztratí. Dorazili jsme před osmou, aby se mi na fotkách nemotaly žádné rušivé elementy a povedlo se, první lidi (a psi) se začali trousit až kolem deváté. Poté, co jsem vyfotila asi sto fotek pestrobarevných jílů a písků, jsme se odebrali zpět k autu.
Jelikož to vypadalo na opravdu hezký den, návrat domů se mi v danou chvíli nejevil jako nejlepší nápad. Vyrazili jsme proto skrz obec k větrnému mlýnu z druhé poloviny 19. století, v němž se nyní nachází muzejní expozice zaměřená mimo jiné na historii větrných mlýnů či speleologii. U mlýna je také malé infocentrum a zároveň jsme se zde napojili na naučnou stezku Jedovnické rybníky – Rudické propadání, jejíž část jsem chtěla projít. Mým cílem bylo překvapivě Rudické propadání, resp. jeho malá část viditelná z povrchu – ponor Jedovnického potoka. Rudické propadání je druhý nejdelší jeskynní systém u nás veřejnosti zpřístupněný jen výjimečně v rámci speleologických kurzů. Cestou k ponoru se ale dá pokochat zajímavými skalními útvary v čele s horolezci oblíbenými Kolíbkami.
Od Rudického propadání jsem pokračovala dále směrem k silnici vedoucí z Jedovnic do Křtin a odtud po neznačené polní cestě kolem kapličky sv. Antonína zpět do Rudice a k autu. No nakonec jsem se docela zřídila, ale výlet to byl vskutku vydařený.