Už nejednou jsem čerpala při plánování výletů z rubriky Cestování na idnes.cz. A když někdy ve druhé půlce listopadu zveřejnili článek o africkém pavilonu ve vratislavské ZOO, kde jsou k vidění opravdoví a úplně živí kapustňáci, bylo jasné, že tam jako správní milovníci vodních živočichů musíme. Několik chvil na internetu a povánoční výlet za kapustňáky a vánočními trhy byl na světě.

K ubytování v hotelu Villa Art Novis nemůžu říct jediné negativum (snad kromě chybějícího výtahu), ale rozhodně se vyplatí sledovat vývoj cen. My jsme přebukováním (stejný termín, stejný pokoj, jen pozdější datum rezervace) ušetřili skoro dva tisíce, což za dvě noci je sakra rozdíl. A jedna poznámka k místní MHD – není vhodná pro kočárky. Nízkopodlažní tramvaj jede tak v úterý a v březnu.

Vratislav je čtvrté největší polské město s krásným historickým centrem, kde i v povánočním čase jedou Vánoce v plném proudu. Trhy fungují na největším náměstí Rynku a sousedním Solném náměstí až do Silvestra (i když poslední dva dny už v poměrně okleštěné podobě) a člověk tam může nasát pravou německou (ne, není to překlep) atmosféru. Davy lidí, kteří ještě Vánoc neměli dost, tentokrát moc nevadily.

Celý další den jsme věnovali zvířatům. Po zkušenostech z vídeňského Haus des Meeres (článek o podzimním výletu do Vídně je v přípravě), kde jsme si postáli minimálně hodinu a půl ve frontě na vstup, jsme vstupenky tentokrát pořizovali online předem, což nakonec nebylo nutné. Nicméně bez fronty se to stejně neobešlo, protože ta nebohá stoletá paní, která obsluhovala šatnu v Afrykáriu, byla prostě objektivně pomalá. Mezi žraloky, rejnoky, hrochy a hlavně kapustňáky jsme strávili asi tři a půl hodiny (včetně oběda v restauraci s výhledem na tučňáky nebo lachtany – dle osobních preferencí). Pavilon je úžasný, nádrže obrovské, zvířat plno, no nemohli jsme se vynadívat. U kapustňáků bych vydržela klidně týden. Zbytek zoologické, která je nejstarší a počtem druhů i největší v Polsku, jsme proběhli letem světem, vytipovali jsme nejzajímavější zvířata a šli jen po nich, protože jsme byli už docela uchození. Ovšem k Hale století zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, která je od vchodu do ZOO jen přes cestu, jsem už lehce kňučící rodinu stejně zatáhla.

V den odjezdu (30. prosince) jsme se vydali na dopolední procházku po městě – vzali jsme to přes ostrov Tumski (který ve skutečnosti není ostrov), kde se nachází nejvýznamnější církevní stavby Vratislavi. Slíbila jsem dětem betlém v kostele, ať máme motivaci, a byl to docela oříšek – kostel sv. Kříže zavřený a v katedrále sv. Jana Křtitele betlém jen o něco málo větší než u nás doma. Naštěstí to kluci neřešili a šlapali jsme dál znovu na Rynek, cestou hledaje sochy trpaslíků, kterých je po městě na 300. Na náměstí už se mohutně uklízelo, ale dětská trhová sekce ještě fungovala, takže jsme se svezli na kolotoči a úprkem do nejbližšího křoví (což je takhle v centru města, kde není kousek trávy, docela problém) slavnostně pobyt ve Vratislavi ukončili. Myslím, že takové prodloužení Vánoc byl fakt dobrý nápad a ještě jsme to ratolestem podali tak, že nám výlet donesl Ježíšek.