V Kroměříži jsme byli ještě jako bezdětní, což mi připadá tak neskutečně dávno, že už si ani nepamatuju, jaké to bylo (co jsme vlastně dělávali takhle o víkendu, když jsme neměli děti?). Čtyřnohého člena rodiny jsme nechali doma, Kroměříž není právě dog friendly. A ještě jsme se domluvili s prarodiči, že si s nimi dáme rande, takže na dvě děti jsme byli dokonce čtyři, což už je slušný poměr.
![Podzámecká zahrada](https://barusch.cz/wp-content/uploads/2016/05/podzamecka.jpg)
Naše kroky směřovaly nejprve do Zrcadlového bludiště na Velkém náměstí, kde jsme se slušně vyřádili i my dospělí a Vašík si z něj odnesl dvě boule, ačkoliv jsme se mu snažili vysvětlit, že rozumnější je hledat průchod bludištěm rukama, nikoliv hlavou. Potom jsme strávili příjemné chvíle v Podzámecké zahradě, která je co do různých objektů, zákoutí, vodních ploch, květinových záhonů i zvířecích obyvatel hodně pestrá a můžete tam nachodit kilometry, aniž by byla nouze o nějaký atraktivní bod zájmu. Například pokud máte štěstí jako my, můžete pozorovat pávy v korunách stromů (fakt jsem netušila, že pávi sedávají ve větvích). Na zámku jsme vydechli v kavárně nad výbornými koláčky, které jsme následně (téměř) spálili na 206 schodech vedoucích na zámeckou věž. Nakonec jsme zamířili do Květné zahrady, která je po předloni dokončené rekonstrukci k nepoznání, přestože takhle brzy v květnu v ní toho ještě moc nekvete. Na relativně malé ploše je zde k vidění kromě precizně zastřižených živých plůtků i několik fontán a kašen, skleníky, Holandská zahrada, Pomerančová zahrada, Rotunda s Foucaultovým kyvadlem, labyrinty a v neposlední řadě Kolonáda se 44 sochami antických bohů a historických a mýtických postav.
Kroměříž je krásná (jak píšou na webu, je to město podmanivé krásy) a kdo sbírá návštěvy památek zapsaných na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, má dalšího bludišťáka :-).